7.část
Další den...
Erika ěla do stáje jako každý jiný všední den. Přemýšlela o tom co se stalo včera a byla rozhodnutá zeptat se pana Charlese co udělala Tamara Fany. Jen co vstoupila do stáje uviděla pana Charlese.
"Eriko nutně si s tebou potřebuju promluvit! Je mi strašně líto to co se včera stalo..." řekl ustaraně.
"Proč jste se tak choval? Udělala jsem něco špatně?" vyhrkla, ale pak si vzpoměla co ji vlastně zajímá víc.
"A kde je Fany?!" dodala.
"To je právě ono. Fany se stalo...stalo se jí něco strašného a proto jsem se včera tak choval. Měl jsem hroznou náladu. A taky mi bylo líto to, že Linda se odstěhovala."
"CO STRAŠNÉHO SE FANY PŘIHODILO?!" vykřikla Erika.
"Nekřič. Tamara si u svého otce vyřvala, aby poslal Fany na jatka. Dneska ji mají usmrtit." řekl pan Charles a z očí mu tekly slzy. Setřel je rukávem a rychlými kroky odešel do stáje. Erika nejdřív jen hleděla, ale pak se vzpamatovala a s odhodlaným výrazek ve tváři se vydala k výběhu.
Ve výběhu...
Erika uvázala City-Boye ke stromu a rychle ho osedlala. Když skončila, nasedla na koně a rozcválala se napříč ohradě. City-boy byl nadšený když se mohl zase proběhnout. Erika cválala blíž a blíž. Když byli těsně před překážkou, pobídla City-Boye a ten překážku s nejvyšší elegancí přeskočil.
Erika ho pobídla do trysku a doufala, že už není pozdě...
po deseti minutách...
Erika klusala s City-Boyem po nějaké zašlé cestě. Chvíli poté co vyjeli začalo pršet a tak teď byla Erika i City-boy úplně promočení. Erika měla strach, že se jí City-Boy splaší, ale naštěstí se choval vzorně. Začala pociťovat k tomuto koni skoro stejnou lásku jako k Fany. Když si na ni vzpoměla, pobídla promočeného koně znovu do trysku.
Věděla kam jet, protože protože jí Linda už mnohokrát vyprávěla jak je ošklivé dát koně na jatka i o tom, kde se tyhle surové věci dělají. Teď už jen musela být rychlá.
Stihne to Erika?
A jestli ano, co na to řekne Tamara a její otec?
Jak dokáže zabránit jatkům?
Jak vyléčí Fany její nohu?